Mohli byste se ptát, proč právě já mám zájem být v tomto směru aktivní a proč pokračuji v nedokončené práci Milana Studničky st.? Odpověď je jednoduchá: podařilo se mi pouze tyto informace a principy pochopit, začal jsem je ve svém životě naplňovat a následně vnímat, že mohou pomoci všem lidem bez rozdílu barvy pleti, víry, kulturního směřování či kontinentu, na kterém kdo žije. A především mohou pomoci všem dětem.
Zejména proto hledám cestu, jak informace předat ve srozumitelné a uchopitelné formě pro každého, kdo má o život a jeho pochopení zájem.
Zprvu mou největší motivací byly právě děti, u kterých jsem pochopil, jak dokonalé, nepopsané a zároveň zcela nevinné zázraky Matky přírody to jsou. A když jsem si začal více uvědomovat, do jakého prostředí je uvádíme, tak jsem si jednoduše řekl, že se něco musí změnit. Nyní stále intenzivněji vnímám, jak se činnost člověka podepisuje na životním prostředí, a že pokud jako lidstvo nezměníme nastavený kurz, tak nás lepší zítřky pravděpodobně nečekají. A bohužel nejvíce to odnesou ti, kteří za to vůbec nemohou, jsou ve všech ohledech bez viny a nemají prostředky se bránit – děti.
Velmi silně si uvědomuji nutnost změny ve způsobu fungování lidské společnosti ve smyslu důvěry, komunikace a spolupráce. Jinými slovy, že musíme začít žít podle láskyplných principů. A právě tyto myšlenky vycházejí nejen z poznatků a zkušeností Milanových, ale cestu Lásky jako prostředek k vyřešení veškerého příkoří ve společnosti vnímal také Buddha, Laoc‘ anebo Ježíš (Nový zákon). Tato cesta se stala mým životním nastavením a spatřuji v ní světlo na konci tunelu.
Na druhou stranu jsem si dobře vědom toho, že pokud voláme po změně myšlení, tak ji musíme nejprve provést sami na sobě. Pokud se tak neděje, tak z tohoto volání se stává pouhé poučování a povyšování se nad druhé. Pochopil jsem tedy, a sám jsem se touto cestou vydal, že si každý musíme zamést před svým prahem. To již není pro řadu lidí tak oblíbená činnost, ale pokud víme o informacích, které jsou principiální, pravdivé a vedoucí ke spolupráci, tak cesta k porozumění, klidu a radosti všech nemusí být tak úzká a trnitá.
Spolupráci jako smysl života každého z nás vnímám jako zásadní prvek pro regeneraci planety Země, harmonii mezilidských vztahů a zajištění radostného prostředí pro zdravý vývoj dětských tělíček i osobností. Životní logika by mělo být bezpečné prostředí pro všechny, kteří mají zájem o životní spolupráci a zároveň chtějí pomoci nejen sami sobě, ale také druhým a planetě Zemi.