Jaký bych byl muž, kdybych nezkusil zlepšit svět?
Velmi zjednodušeně lze říci, že projekt Životní logika je o nalezení harmonie mezi ženami a muži, což logicky přinese radost a klid všem dětem. Záměrně nepíši mezi manželem a manželkou či partnerem a partnerkou, protože projektů věnující se soužití muže a ženy v těchto podobách je až až. Výsledek je však takový, že doposud nebyl objeven způsob, jak partnerství či manželství prožít tak, že radost, klid a pohoda jsou trvalým stavem, a ne pouze krátkými záblesky tohoto vzájemného soužití.
Životní logika naopak může napomoci k tomu, že pokud muži a ženy, jako samostatné jednotky, pochopí sami sebe, vlastní prožívání, převezmou zodpovědnost za svou energii a komunikaci, pak soužití všech zúčastněných může být naplněno harmonií a láskou. A úžasné na tom je, že následně vůbec nezáleží na tom, jestli vztah muže a ženy nazveme manželství či partnerství.
Společně s Haničkou Studničkovou jsme se rozhodli napsat texty adresované mužům (od muže) a ženám (od ženy). Hanička je součástí týmu Životní logiky a tu a tam o ní uslyšíte nebo se dočtete.
Následující věty, které budete číst jsou adresovány zejména mužům. Nicméně věřím, že i pro ženy mohou být obohacující, protože o harmonické a láskyplné soužití mužů, žen a dětí se musí zasadit oba pomyslné tábory lidského druhu.
Smysl života mužů vycházející z přírody spočívá v zajištění takového prostředí pro ženy a děti, aby neměli žádný strach o svou bezpečnost a existenci. Jinými slovy muži se musí stát tou pomyslnou důvěryhodnou opěrnou zdí na životní cestě žen a dětí.
Dostáváme se proto k samému jádru myšlenky tohoto textu. Smyslem Životní logiky je to, abychom jako muži pochopili, že naší největší starostí nesmí být honba za penězi, majetky, sexem a požitky, ale naopak naší největší zodpovědností se musí stát, abychom zajistili všem ženám a dětem takové prostředí, kde mohou radostně žít. Rázem zjistíme, že z naší největší zodpovědnosti a povinnosti se stane největší životní radost a naplnění smyslu života. Peníze, majetky a požitky pak zcela ztratí svůj uměle vytvořený životní cíl.
Někomu se tento text může zdát jako utopistický blábol. Nicméně civilizace se vyvíjí směrem, kde strach, násilí a stres nabírají na otáčkách a zasahují do našich životů dennodenně. Výsledkem je nejen stav přírodního prostředí, ale také například úroveň celkového zdraví civilizace, kde psychické problémy nás dospělých, ale také dětí či autoimunitní onemocnění jsou v podstatě všudypřítomné. Je tedy na každém z nás, jestli tento text budeme brát jako utopii anebo budeme jako muži chtít převzít zodpovědnost za naše životní konání.
